Baterie mají výkon 12 megawatt (MW) a kapacitu 31 megawatthodin (MWh). Na konci roku mají mít úložiště MND výkon 42 MW a kapacitu přes 108 MWh. Tato úložiště, jejichž výkon činí v Česku v současnosti zhruba 100 MW, mají za úkol ukládat elektřinu v době jejího nadbytku, tedy v době vysoké výroby z obnovitelných zdrojů. Naopak při vysoké spotřebě, obvykle ráno a večer, posílají proud do sítě. Činnost úložiště řídí software s pomocí umělé inteligence, který rozhoduje, jak bude která baterie využitá a pro jakou službu bude v danou chvíli dostupná. Zda bude například zajišťovat podpůrné služby pro provozovatele přenosové soustavy či akumulovanou energii zobchoduje.

"Ve výsledky je to pro přenosovou síť jedno. V každém případě pomáhá vyhlazovat extrémy, tím pádem je nižší potřeba aktivovat podpůrné služby a to je úspora, která se promítá do provozu celé sítě. Když se takto vyhladí křivka spotřeby, bude možné přenášet větší množství elektřiny, bude se zvětšovat dovoz a vývoz a bude docházet k větší harmonizaci cen. Budeme více přijímat nižší ceny z Německa a budou se otupovat ceny v ranních a večerních špičkách," řekl ředitel divize Trading Martin Pich.

Podle náměstka ministra průmyslu Marcela Dlaska by měla kapacita bateriových úložišť dosáhnout do pěti let dvou gigawattů. Jak a jestli poroste dál, je nyní podle Picha těžké odhadovat. Cena elektřiny totiž klesá a návratnost těchto investic se snižuje. "Brzdí se tak rozvoj fotovoltaiky a dalších obnovitelných zdrojů," řekl Pich.

Společnost MND, která vznikla historicky pro těžbu ropy a plynu, v posledních deseti letech investuje do nových zdrojů energie. Další bateriová úložiště se chystá stavět i v Německu a na západní Ukrajině.