Scénář je u českých jezů až bolestně známý: téměř veškerá voda směřuje do náhonu elektrárny, zatímco v původním korytě řeky zbývá trocha vody, často jen průsaky pod suchými jezy. V lokalitě Líšný situace dospěla do extrému. Jsou zde přítomny chráněné druhy živočichů, ale pro úřady asi není ochrana životního prostředí důležitá. Jak mají v dvoukilometrové suché derivaci přežít chráněné druhy jako mihule potoční, vranka obecná nebo střevle potoční, zůstává nezodpovězenou otázkou. Ani rekreační využití řeky není možné: „Dříve se u MVE Líšný využíval pro splouvání náhon, kde se dala elektrárna obnést. Nový majitel tam ale umístil ceduli se zákazem vstupu,“ popisuje Petr Ptáček, předseda AVTS.