"Sezonu hodnotíme vždy až po jejím skončení. Podle předpokladu, který máme z průběžných odečtů, byly leden a únor chladnější než v loňském roce a pravděpodobně tedy letos spotřebujeme víc plynu než v minulých letech," uvedl ředitel společnosti Teplo Břeclav Martin Marták.

Žádná z jihomoravských tepláren zatím letošní sezonu neukončila, pravděpodobně se tak stane v průběhu května. "Bude samozřejmě záležet na vývoji počasí, zatím předběžně odhadujeme, že budeme dodávky tepla ukončovat v polovině května, ale tak to vypadalo i loni a nakonec bylo nutné dodávat teplo až do konce května," poznamenala mluvčí Tepláren Brno Radka Mistrová.

Žádná z jihomoravských tepláren už nespaluje uhlí, všechny využívají k výrobě tepla plyn. Teplárny v okresních městech využívají takzvané kogenerační jednotky, které z plynu kromě tepla vyrábí i elektřinu.

"Vlastníme nějaké fotovoltaické panely, ale jinak fungujeme čistě na plyn. Například na spalování biomasy u nás nejsou podmínky, těžko bychom postavili kotle na biomasu v sídlištních kotelnách u panelových domů. V nich máme umístěno 14 kogeneračních jednotek, elektřinou z nich zásobujeme vlastní provoz a přebytky prodáváme," konstatoval za vyškovskou teplárnu Vyteza ředitel Michal Koutník.

Podobně fungují teplárny také v Břeclavi, Znojmě či Blansku. Ředitel společnosti Teplo Blansko Vlastimil Vaníček ČTK řekl, že kogenerační jednotky tepláren jsou zapojené do služeb výkonové rovnováhy. "Zisk z této služby pak zpětně promítáme do snižování ceny tepla pro obyvatele," uvedl Vaníček.

Většina měst rozvádí teplo a teplou vodu prostřednictvím teplovodů, parovody jsou v nich dávno minulostí. V Brně jich zůstává posledních několik kilometrů. Teplárny Brno na jejich výměně za horkovody pracují od roku 2010. Namísto 95 kilometrů parovodů budují 67 kilometrů horkovodů, což přinese 15 procent úspory na nákladech za vytápění pro zákazníky tepláren a také úsporu 32.250 tun oxidu uhličitého za rok. Kompletní výměna má skončit příští rok, jako poslední přijde na řadu historické centrum města.