Před jednáním Trumpova administrativa znepokojila evropské země tím, že trvala na odchodu současného vysokého představitele, německého politika Christiana Schmidta. Údajně také ustoupila od dohody, podle níž měl Schmidt zůstat ve funkci až do všeobecných voleb v Bosně v říjnu letošního roku kvůli zachování kontinuity.

V květnu američtí představitelé vyzvali Schmidta, aby okamžitě odstoupil, a začali intenzivně prosazovat jako jeho nástupce 76letého italského diplomata Antonia Zanardiho Landiho, což zaskočilo většinu Evropanů v Radě pro implementaci míru (PIC), která vysokého představitele volí.

Landi nemá žádné významnější předchozí zkušenosti s Bosnou. V minulosti vyjadřoval sympatie vůči Srbsku, kde kdysi působil jako diplomat.

Londýn, Paříž a Berlín podporují francouzského kandidáta Reného Troccaze, francouzského zmocněnce pro Balkán.

Minulý měsíc představila Trumpova administrativa novou politiku pro Balkán, podle níž se kroky americké diplomacie v regionu budou napříště řídit potřebou zajistit "přímou návratnost" pro americké společnosti místo toho, co označila za "časově neomezené budování institucí".

Washington neposkytl žádné jasné vysvětlení svého náhlého diplomatického manévru, evropští činitelé v Sarajevu se však domnívají, že úzce souvisí s novou prioritou USA v regionu: otevřít cestu kontraktu na plynovod Jižní propojení (Southern Interconnection) v hodnotě jedné miliardy dolarů. Ten byl předběžně přidělen americké společnosti AAFS Infrastructure and Energy, která má sice jen minimální zkušenosti s infrastrukturními projekty, zato však silné vazby na prezidenta Trumpa.

Kontrakt na plynovod byl přidělen bez výběrového řízení, což Evropskou unii vedlo k varování, že by to mohlo ohrozit integraci Bosny do EU. Krok rovněž vyvolal střet, který zatím vyvrcholil sporem o jmenování Landiho do funkce vysokého představitele.

Problém pro projekt představují mimo jiné státní pozemky na trase plynovodu, jejichž právní status dosud není vyřešen. Podle scénáře, který listu popsal jeden z činitelů v Sarajevu, by Landi po nástupu do funkce mohl prosadit zvláštní zákon, kterým by byl státní majetek rozdělen mezi dvě bosenské entity, Republiku srbskou a bosňácko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny, čímž by se otevřela cesta k realizaci projektu.

USA mezitím pohrozily, že přehodnotí svou roli v "současné mezinárodní přítomnosti" v Bosně, pokud Landi nezíská podporu na zasedání PIC. Podle listu The Guardian není jasné, zda evropské země tlaku ustoupí, zůstanou na straně Troccaze, nebo se pokusí najít třetího, kompromisního kandidáta.

Válka v Bosně trvala od jara 1992 do konce roku 1995 a vyžádala si téměř 100.000 obětí. Na základě daytonské mírové dohody je Bosna rozdělena na Republiku srbskou a Federaci Bosny a Hercegoviny. Každá z nich má vlastní vládu a parlament, spojují je jen slabé centrální instituce.

Hlavní úkolem vysokého představitele je dohlížet na dodržování mírové dohody z roku 1995, k čemuž disponuje rozsáhlými pravomocemi včetně vydávání zákonů či odvolávání politiků.