Německá média už ve středu uvedla, že podle jejich informací generální prokuratura obžalovala Ukrajince Serhije K., kterého loni v srpnu zadržela italská policie a který byl v listopadu vydán do Německa. Prokuratura to dnes potvrdila s tím, že obžalobu vznesla 30. června u soudu v Hamburku.

Ukrajinec čelí obžalobě z podílu na válečném zločinu útoku na civilní objekt a z trestných činů způsobení výbuchu, zničení staveb a narušení veřejného provozu. Serhij K. podle obžaloby v roce 2022 jako důstojník ukrajinské armády spolu s dalšími vojáky "na příkaz státních orgánů na Ukrajině" vypracoval plán na zničení plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2.

"Cílem bylo trvale zabránit dodávkám plynu přes plynovody a tomu, aby Rusko příjmy z obchodu se zemním plynem financovalo své válečné úsilí," stojí v tiskové zprávě generálního státního zastupitelství.

Podle obžaloby vznikla skupina složená z několika profesionálních potápěčů, lodního kapitána a odborníka na výbušniny. Velitelem skupiny byl podle žalobců právě Serhij K. Skupina pak na jachtě pronajaté na falešné dokumenty v německém Rostocku vyjela na moře k dánskému ostrovu Bornholm.

"Tam skupina kolem Serhije K. až do 22. září umisťovala různá výbušná zařízení s časovými roznětkami na plynovody vedoucí po mořském dně," stojí v tiskové zprávě. Exploze nastala 26. září a způsobila rozsáhlá poškození na obou plynovodech.

Plynovod Nord Stream 1 přiváděl plyn z Ruska do Německa, do provozu byl uveden v roce 2011. Nord Stream 2 byl dokončen v roce 2021, jeho potrubím ale nikdy plyn neproudil. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 nebyl uveden do komerčního provozu. Obě potrubí byla poškozena výbuchem 26. září 2022. Plynovodem Nord Stream 1 v době explozí plyn rovněž neproudil, což Rusko tehdy zdůvodňovalo nutnou údržbou.

Dalšího muže podezřelého z podílu na sabotážní akci zadržela policie loni v září v Polsku. Tamní soud však odmítl jeho vydání do Německa a propustil jej z vazby.

Poškození plynovodů Nord Stream vyšetřovaly vedle Německa také Dánsko a Švédsko. Obě země už vyšetřování ukončily. Švédská prokuratura předloni v únoru uvedla, že nemá pravomoc se záležitostí zabývat. Dánsko pár dní nato oznámilo, že považuje poškození plynovodů za úmyslné, ale že neexistují dostatečné důvody pro zahájení trestního stíhání v Dánsku.