"V databázi nemáme záznam, který by ukazoval tak brzkou a zároveň tak intenzivní reakci stromů indikující jejich stres suchem. Situace je o to závažnější, že se nacházíme teprve na začátku léta," uvedl Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a koordinátor sítě DendroNetwork.

Monitoring zahrnuje porosty například se smrky, borovicemi, buky či modříny. Měřicí stanice v reálném čase sledují přímo v lesích řadu ukazatelů a umožňují vědcům vyhodnocovat aktuální stav stromů. "Stanice měří mimo jiné odezvu stromů na vláhový stres a umožňují zachytit i velmi časné projevy zhoršující se vodní dostupnosti," uvedla členka týmu z Ústavu ekologie lesa Lucia Petrovičová.

"Reakce jednotlivých dřevin na sucho se přirozeně liší. Ne každá dřevina projevuje stres stejnou mírou smrštění kmene a každý druh má odlišnou toleranci vůči nedostatku vody. Pomocí ukazatele označovaného jako normalizovaný vodní deficit stromu však lze tyto rozdíly porovnávat a vyhodnotit celkovou míru stresu napříč druhy i typy porostů," uvedl Jan Světlík z Ústavu ekologie lesa.

Data vědcům ukazují, že při extrémním nedostatku vody již přestává hrát zásadní roli, o jakou dřevinu jde nebo zda roste v monokultuře či ve směsi. Výrazné projevy vodního deficitu se objevují napříč sledovanými porosty, což dokládá mimořádnou intenzitu současného sucha.

DendroNetwork je národní výzkumná infrastruktura zaměřená na detailní sledování růstu a fyziologických reakcí stromů v reálném čase. Data z této sítě pomáhají vědcům lépe porozumět dopadům extrémních klimatických jevů na lesní ekosystémy a zároveň poskytují veřejnosti aktuální informace o stavu lesů.