Firma se sídlem v Hradci Králové ve stížnosti uvedla, že sporná část zákona ve spojení s přechodným ustanovením je sice formulovaná obecně, avšak reálně ovlivňuje jen jeden konkrétní projekt, a to Dukovany. Obecnost zákona je při tom jedním z důležitých ústavních principů. Normy nemají být "šité na míru" konkrétním lidem či situacím.

Podle ÚS však zákonná úprava zavedla obecný režim, který se uplatňuje v případě staveb klíčové infrastruktury celostátního významu. "V nyní posuzovaném případě bylo z hlediska naplnění požadavku obecnosti právní normy podstatné, jak byla tato norma formulována," stojí v usnesení. Soudy prý nebyly povinné zkoumat, na jakou množinu případů právní úprava reálně dopadne.

ESHG také tvrdila, že ministr i podřízení úředníci jsou systémově podjatí, protože stát je zároveň investorem projektu. S poukazem na podjatost však neuspěla u Městského soudu v Praze, Nejvyššího správního soudu ani Ústavního soudu.

Stížnost proti stejným soudním rozhodnutím podaly také Děti Země, ovšem z jiných důvodů. Ministerstvo totiž rozhodlo, že výsadba stromů, které zmírní vizuální dopad na krajinný ráz, se dořeší až později. Děti Země usilovaly o to, aby byla výsadba ochranných dřevin jasně specifikovaná ještě před skončením územního řízení, tedy za účasti spolků. U soudů ale neuspěly. O ústavní stížnosti Dětí Země ještě není rozhodnuto.

Zakázku na stavbu v Dukovanech získala korejská společnost KHNP. V současnosti na místě pokračuje geologický průzkum. První blok by měl být hotový v roce 2036. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při cenách z loňského roku činí 407 miliard korun.