Senzory monitorují průtok, tlak, objem vody v nádržích a další důležité parametry. Systém zároveň umožňuje vzdálené i automatické ovládání čerpadel a ventilů přes digitální dispečink.

Technologie automaticky řídí doplňování retenčních nádrží v různých částech areálu a upřednostňuje využívání dešťové vody před odběrem z vodovodu. Umožňuje také regulovat využití pitné, dešťové a demineralizované vody, například při péči o sbírku orchidejí.

Digitální dispečink zároveň zpřístupňuje aktuální i historická data správcům areálu, výzkumníkům a studentům. Botanická zahrada se tak stává živou laboratoří, kde lze v reálném prostředí sledovat fungování vodního hospodářství a ověřovat nové přístupy.

"Díky novému systému máme mnohem lepší přehled o tom, jak s vodou v areálu hospodaříme, a můžeme efektivněji řídit závlahu i provoz celé infrastruktury. Získaná data nám zároveň pomohou při dalším rozvoji areálu a péči o naše cenné rostlinné sbírky," uvedl ředitel zahrady Michal Pavlík.

Univerzita připravuje další kroky, které přispějí k efektivnějšímu využívání vody. Počítá s větším využitím srážkových vod, například ze střech budov, a zvažuje vybudování vlastního vrtu. Technologická platforma je připravená na rozšíření o sledování dalších parametrů, jako jsou půdní a vzdušná vlhkost, teplota nebo intenzita slunečního záření. Postupně tak vznikne "digitální dvojče" botanické zahrady.

"Dokončená etapa představuje důležitý milník, nikoliv konečný cíl. Naším cílem je vytvořit moderní a odolný systém hospodaření s vodou, který bude vedle každodenního provozu zahrady sloužit také jako unikátní platforma pro výuku a výzkum," uvedl prorektor univerzity Petr Kupec.