"Tato historická dohoda více než zdvojnásobí americké ropné zásoby, výrazně zvýší naše dodávky ropy a v dlouhodobém horizontu podstatně sníží ceny benzinu pro všechny Američany. Zároveň pomůže Venezuele pokračovat v cestě k obrovskému úspěchu a velké prosperitě," napsal Trump. Dohoda podle něj rovněž posílí vztahy mezi USA a Venezuelou.

Podrobnosti o dohodě zatím nejsou k dispozici. Z Trumpova prohlášení nicméně vyplývá, že do dohody je zapojen rovněž soukromý sektor. "Pro venezuelský lid tato dohoda přinese téměř 100 miliard dolarů (zhruba dva biliony Kč) v soukromých investicích, zajistí tisíce dobře placených pracovních míst a podpoří obnovu venezuelské ekonomiky," napsal na síti X americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Rodríguezová označila dohodu za historický mezník ve vztazích mezi Venezuelou a USA. Na síti X rovněž uvedla, že dohoda "počítá s rozvojem 17 strategických polí s prokázaným potenciálem 65 miliard barelů ropy, investicemi v objemu přes 100 miliard dolarů a daňovými příjmy přes 209 miliard dolarů pro stát".

Venezuela disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě, přesahují 303 miliard barelů. Těžba ropy v zemi však zůstává omezená, upozornila agentura AFP.

Spojené státy výrazně posílily svůj vliv ve Venezuele po lednovém únosu prezidenta Nicoláse Madura. Caracas později přistoupil na dohodu, v rámci které se export venezuelské ropy uskutečňuje pod americkou kuratelou. Spojené státy zprostředkovávají prodeje venezuelské ropy do zahraničí, inkasují příjmy z prodejů, které pak předávají podle svého uvážení venezuelské vládě.

Trumpova administrativa je před blížícími se listopadovými volbami do amerického Kongresu pod tlakem kvůli vysokým cenám benzinu, které jsou důsledkem konfliktu s Íránem. K Trumpově vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 velkou měrou přispěl jeho slib, že sníží inflaci. V poslední době jsou ale mnozí Američané s Trumpovou politikou nespokojeni a viní prezidenta z vysokých cen u čerpacích stanic.

Průměrná cena benzinu v USA v pátek podle údajů motoristické organizace AAA činila kolem 4,09 dolaru za galon (zhruba 22,5 Kč za litr). Před začátkem války s Íránem se přitom ceny nacházely v blízkosti tří dolarů za galon.

Čtyři dolary za galon se všeobecně považují za důležitou psychologickou hranici, po jejímž překonání část amerických spotřebitelů mění své zvyklosti, například omezuje spotřebu pohonných hmot.