V Olomouckém kraji se zhruba 630.000 obyvateli bylo v uplynulých deseti letech pět vln dotací na výměnu kotlů, přičemž poptávka pokaždé výrazně převýšila vyčleněné částky. Podáno bylo celkem 9810 žádostí, finanční podporu nakonec neobdrželo 1633 z nich. Díky dotacím na pořízení nových kotlů se hlavně v obcích s vysokým podílem lokálních topenišť snížila koncentrace nebezpečných látek v ovzduší.

V první až třetí vlně byly dotace podle Jelínka určeny všem domácnostem, poslední dvě kola nízkopříjmovým domácnostem. Zatímco v prvních fázích mohli žadatelé dostat příspěvek na kombinované kotle, plynové kondenzační kotle či kotle na biomasu, poslední vlna cílila pouze na kotle na biomasu a tepelná čerpadla. "Podpora v poslední vlně u nízkopříjmových domácností činila až 95 procent (nákladů) a mohla dosáhnout až 180.000 korun," podotkl Jelínek.

Ministerstvo životního prostředí vypočítalo, že výměnou jednoho kotle lze snížit množství prachu vypuštěného do ovzduší zhruba o 40 kilogramů, v některých případech to může být až 180 kilogramů nebezpečných prachových částic. Data Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, že v době kotlíkových dotací mezi lety 2016 a 2021 se v Česku zmenšilo území zasažené nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzoapyrenu, který produkuje především lokální vytápění. V roce 2016 činil jeho podíl 25,9 procenta a v roce 2021 to bylo 6,1 procenta. Zároveň klesl i podíl populace zasažené nadlimitním znečištěním z 55,7 procenta na 20 procent.

Velký zájem o dotace na výměnu kotlů souvisel i s tím, že od září 2022 měl v Česku platit zákaz vytápět rodinné domy starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň třetí emisní třídy. Platnost tohoto omezení se nakonec posunula na září 2024. Lidem za vytápění starými kotly nesplňujícími emisní limity hrozí pokuty.