V pátek Trump oznámil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 300.000 tun nafty, v dalších měsících pak budou následovat ještě vyšší dodávky. Dohodu o dodávkách sjednal při telefonickém rozhovoru s Putinem.

Dohoda představuje především prolomení sankčního režimu vůči Rusku zavedeného v reakci na jeho vojenský vpád na Ukrajinu, míní Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). "Jde o díru v sankcích, kterou Washington otevřel Kremlu výměnou za předvolební titulek," uvedl. Celkový objem 4,8 milionu tun podle něj pokryje přibližně devět dní americké spotřeby, ruským producentům ale může přinést 4,5 miliardy až 5,5 miliardy dolarů (až 120 miliard Kč). Takové prostředky by podle Boháčka stačily na výrobu desítek tisíc útočných dronů typu Šáhed, které Rusko na Ukrajinu vysílá.

Ekonomický přínos dohody pro Spojené státy považuje za minimální také Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Prvních 300.000 tun ruské nafty podle něj představuje přibližně 60 procent jednodenní americké spotřeby. Trump se podle Břízy snaží před volbami snížit ceny pohonných hmot, které vzrostly v důsledku války s Íránem. Pro Putina je však důležitější diplomatický zisk, protože získává další vyjednávací kartu nejen při jednáních o Ukrajině, ale i v širších vztazích s Washingtonem.

Uvolnění sankčního režimu přichází ve chvíli, kdy Rusko pokračuje v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a roste počet civilních obětí, upozornil analytik Michal Smetana z téže fakulty. Za paradoxní označil to, že se tak děje jen několik týdnů poté, co Trump podepsal zákon postihující odběratele ruské ropy a plynu. Dohoda podle něj zároveň umožňuje Moskvě vyvíjet nepřímý tlak na Kyjev prostřednictvím stavu ruských rafinerií, na které Ukrajina útočí.

Symbolický dopad dohody může být podle Vojtěcha Bahenského z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy významný. Oslabuje pozici USA při přesvědčování dalších států, aby omezovaly dovoz ruských energií, a může zvýšit tlak na Ukrajinu při mírových jednáních. Rusko naopak může dohoda utvrdit v neústupnosti, protože naznačuje možnost normalizace vztahů s Washingtonem i bez ukončení války.

Bahenský ale upozornil, že zatím není jasné, zda jde o dlouhodobou změnu americké politiky. Rozhodující bude uskutečnění dodávek a případná reakce Kongresu.

Za krok určený především pro domácí americké publikum před kongresovými volbami považuje dohodu také analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Zatímco Spojené státy podle něj získávají jen zanedbatelný ekonomický přínos, Rusko dosahuje úlevy ze sankcí a uznání svých vyjednávacích pozic.

Washington podle Havlíčka nadále chybně vyhodnocuje ruskou pozici a přistupuje k Moskvě příliš transakčně, přestože současná situace souvisí především s Íránem a vývojem na Blízkém východě.

Spojené státy a další západní země zavedly sankce proti ruskému energetickému sektoru po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Opatření mají omezit příjmy Moskvy z vývozu ropy a ropných produktů, které představují významný zdroj financování ruského státního rozpočtu a válečného úsilí.