"Německé právo nijak neomezuje obhajobu obžalovaného," uvedla předsedající soudkyně ve zdůvodnění, proč proces bude pokračovat. Obhajoba totiž v žádosti o zastavení procesu argumentovala tím, že Kuzněcovovi jako bývalému důstojníkovi brání ve výpovědích povinnost mlčenlivosti, kdy by mu za její porušení hrozily na Ukrajině vysoké tresty.

Padesátiletý Kuzněcov, který sloužil v ukrajinské armádě, velel podle obžaloby komandu, které v září 2022 několik měsíců po ruském útoku na Ukrajinu výbušninami vážně poškodilo plynovody spojující Rusko a sever Německa po dně Baltu. Cílem bylo připravit Rusko o část příjmů z prodeje zemního plynu, kterými by financovalo válečnou mašinerii.

Žádost o zastavení procesu podala obhajoba 14. října, tedy během prvního jednacího dne. Ohradila se také vůči okolnostem, za jakých byl Kuzněcov vydán do Německa, protože podle ní italské soudy nevěděly o obvinění z válečných zločinů. Kuzněcova zadržela na konci srpna 2025 na základě evropského zatykače policie v Itálii, kde byl na dovolené s rodinou. Itálie ho později vydala do Německa, kde je od té doby ve vazbě.

Plynovod Nord Stream 1 přiváděl plyn z Ruska do Německa od roku 2011. Nord Stream 2 byl dokončen v roce 2021, jeho potrubím ale nikdy plyn neproudil. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 nebyl uveden do komerčního provozu. Obě potrubí byla poškozena výbuchem 26. září 2022. Plynovodem Nord Stream 1 v době explozí plyn rovněž neproudil, což Rusko tehdy zdůvodňovalo nutnou údržbou.

Poškození plynovodů Nord Stream vyšetřovaly vedle Německa také Dánsko a Švédsko. Obě země už vyšetřování ukončily. Švédská prokuratura předloni v únoru uvedla, že nemá pravomoc se záležitostí zabývat. Dánsko pár dní nato oznámilo, že považuje poškození plynovodů za úmyslné, ale že neexistují dostatečné důvody pro zahájení trestního stíhání v Dánsku.