Hledání oficiálně začalo v roce 2017. Na úvod zvažovaná oblast zahrnovala celé Německo, ale odborníci postupně posuzováním geologických podmínek určité regiony vyřazovali. Ještě v roce 2020 se hledání týkalo 54 procent rozlohy Německa.

V roce 2020 bylo z posuzování zcela vyškrtnuto Sársko, v loňském roce pak Porýní-Falc. Letos BGE vyřadila veškeré zvažované oblasti v Sasku, Hesensku a Berlíně. To znamená, že v těchto pěti z celkem 16 spolkových zemích se s možností výstavby trvalého úložiště jaderného odpadu již nepočítá.

Loni BGE zredukovala oblast hledání na 25 procent rozlohy Německa, nyní se podle DPA zvažování týká regionů tvořících výrazně méně než pět procent rozlohy země.

Konkrétní zvažované oblasti je možné procházet na interaktivní mapě, která bude po aktualizaci dostupná na webu BGE od 14:00 SEČ. Upravenou mapu nicméně obsahuje tiskové prohlášení, které BGE dnes vydala.

V současné fázi odborníci zohledňují výhradně geologické podmínky, kdy postupně kritéria geologické bezpečnosti a stability zpřísňují, což vede k vyřazování některých míst. Faktory, jako je například blízkost hustě obydlených oblastí, chtějí experti vzít v úvahu až v dalších fázích.

Na konci roku 2027 chce BGE navrhnout oblasti, ve kterých by se měl provést povrchový průzkum. Konečné rozhodnutí o tom, kde se bude úložiště nakonec budovat, je pak na zákonodárcích. Nejpozději do roku 2050 by měl být hotový sklad pro 27.000 krychlových metrů vysoce radioaktivního odpadu, který vznikl za 60 let provozu jaderných elektráren v Německu. V současnosti je německý jaderný odpad v 16 provizorních úložištích v nejrůznějších částech země.

Místo pro trvalé uložení jaderného odpadu se hledá také v Česku, vzniknout má rovněž do roku 2050, lokalita by ale mohla být vybrána do roku 2030. Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) pracuje se čtyřmi oblastmi pro umístění úložiště. Jde o lokality Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku.