Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru které nabízí platforma ENERGY-HUB

Zpět na novinky

Všem stejným metrem a zdanit velké fotovoltaiky z 2009 a 2010

29. 09. 2020

Sněmovna dnes začíná projednávat dva energetické zákony, které určí tempo rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) a zároveň určí způsob, jakým se vypořádá s nadměrnou podporou velkých fotovoltaik. Pro sektor OZE jde o nejzásadnější legislativu této dekády.

Z ekonomicko-právního rozboru vládní předlohy, který dnes Komora OZE představila, však vyplývá, že vládou navržené schéma s různě vysokými hodnotami vnitřních výnosových procent (IRR) pro různé typy OZE nezaručují státu žádné snížení nákladů na veřejnou podporu, například neumožní postihnout přeprodané projekty a vytváří nejistotu pro investory a bankovní sektor. Komora OZE proto dnes představila vlastní řešení, které je založeno na rovném přístupu ke všem subjektům v oboru (stejné IRR) a na zvýšení zdanění pro větší solární projekty z let 2009 a 2010.

Vládní návrhy obou zákonů [1] obsahují pravidla a mechanismy, kterými po letech stagnace stát plánuje obnovit růst obnovitelných zdrojů, což Komora OZE vítá. Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie se zároveň snaží vypořádat s případnou nepřiměřenou ziskovostí projektů OZE z minulosti. Stávající návrh vnitřních výnosových procent (IRR) je navrhován v rozdílné výši pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Takové řešení Komora OZE dlouhodobě označuje za nespravedlivé a za velmi nebezpečný precedens. [2] „Jako zástupci podnikatelů v čisté energetice se obáváme, že navržená podoba s rozdílným IRR bude pro stát enormně administrativně a procesně náročná, nepřinese očekávané snížení nákladů a nepostihne například přeprodané projekty,” sdělil Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Vládní návrh aplikuje na fotovoltaické elektrárny (FVE) IRR ve výši 6,3 %, tím se snaží řešit problém výše podpory pro FVE z let 2009 a 2010. Zásadní nevýhodou tohoto principu je zcela nejistá výše výnosu pro stát (snížení nákladů veřejné podpory), nemožnost postižení přeprodaných projektů, ale také nejistota pro investory a bankovní sektor včetně pravděpodobnosti velkého počtu soudních sporů a arbitráží.

Komora OZE proto po důkladných analýzách ekonomických i právních, které provedla společně s externími experty - EY (Ernst & Young), předkládá poslancům návrh, jak nezvládnutou regulaci z minulosti napravit. Navrhujeme stanovit jednotné IRR pro všechny typy zdrojů ve výši 10,6 %, přičemž navýšení IRR pro FVE musí být doprovázeno účinným zvýšením solárního odvodu pro větší FVE (s výkonem nad 30 kW). Pro FVE z roku 2009 ve výši 10 % a u FVE z roku 2010 navýšení z 10 na 20 % z výnosů z prodeje elektřiny. Toto nastavení sníží náklady na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů o 4,7 až 5,5 miliard korun ročně. Možnost tohoto řešení již byla ověřena a to včetně rozsudku Ústavního soudu ČR. Půjde o definitivní vyřešení problému nesprávného nastavení výše podpor u FVE v letech 2009 a 2010.

Očekáváme kritiku našeho návrhu ze strany zastánců vládního návrhu, totiž že náš návrh na jednotné IRR se odchyluje od hodnot IRR uvedených v notifikačních rozhodnutích Evropské komise. Tyto hodnoty IRR jsou však založeny na nekonzistentních a zmatečných podkladech poskytnutých Evropské komisi. Zcela zmatečná je tabulka č. 3 z notifikačního rozhodnutí SA.40171 (2015/NN), když postup stanovení hodnot IRR (viz. článek 33 výše uvedeného rozhodnutí) je v rozporu se základními ekonomickými teoriemi i jinými částmi tohoto rozhodnutí. „Evropská komise sdělila ČR, že vlastní nastavení IRR je možné, je však nezbytné je vysvětlit, což považujeme za zásadní,” doplnil Chalupa.

Náklady na podporu obnovitelných zdrojů činí přibližně 43 mld. Kč ročně. Zcela zásadní podíl připadá na podporu solárních elektráren, a to cca 29 mld. Kč, což představuje cca 68 % všech nákladů na podporu OZE. FVE uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 jsou hlavním problémem celého sektoru OZE z důvodu jejich nadměrné podpory (pro porovnání nákladů veřejné podpory a vyrobené energie viz graf níže). Návrh Komory OZE sníží náklady na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů o 4,7 až 5,5 miliard korun ročně.

Sněmovna by měla o těchto dvou klíčových energetických zákonech začít jednat v prvním čtení na současné schůzi. Komora OZE bude po představení svého návrhu nyní hledat podporu návrhu ve sněmovně. Bude zároveň sledovat, vyhodnocovat a zveřejňovat rozbory konkurenčních návrhů.

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

„Doporučuji novinářům dobře sledovat, jak se parlament vypořádá s vládním návrhem i návrhy, které do sněmovny míří. Zda se stát opravdu jednou provždy vypořádá s dědictvím přemrštěné podpory velkých fotovoltaik.”

Blahoslav Němeček, partner EY, řekl:

„Navržení sjednocené sazby IRR pro všechny podporované technologie využívající obnovitelné zdroje v kombinaci s úpravou solárního odvodu je v mnoha ohledech správným kompromisem umožňujícím se administrativně jednoduše a s minimálními riziky pro stát historicky definitivně vypořádat se selháním regulace z období solárního boomu.”

Souvislosti a data

MPO plánuje, že do roku 2030 by se měl podíl čisté energie zvýšit asi o třetinu, zejména ve spotřebě tepla. Je paradoxem, že v situaci, kdy stát potřebuje co nejrychleji nahradit odstavované uhelné zdroje novými instalacemi obnovitelných zdrojů elektřiny (případný nový jaderný blok bude k dispozici nejdříve ve 2040), MPO navrhuje nepřiměřeně nízký nárůst spotřeby čisté elektřiny ze současných asi 14 % na 17 % do roku 2030. [3] Srovnej tyto hodnoty se současnou debatou mezi Evropskou komisí, Parlamentem a členskými státy o navýšení unijního klimatického cíle na nejméně 55 %, což by znamenalo navýšit spotřebu čisté elektřiny do roku 2030 na dvojnásobek, ze současných 32 na alespoň 65 %. [4]

Druhým paradoxem je, že MPO odmítá rozvoj OZE v situaci, kdy na něj bude mít stát dostatek prostředků z evropských zdrojů (Modernizační fond, výnosy z prodeje emisních povolenek, Just Transition Fund, nové operační programy a v neposledku až 182 miliard z fondu Nové generace (Recovery & Resilience Facility, v Česku rovněž jako Národní plán obnovy), jehož podmínky dokončuje MPO.

Více než 300 miliard korun nových investic přinese rozvoj čisté energetiky v ČR do 2030, spočítali experti ČVUT a Komory OZE. Stát bude mít na rozvoj OZE do roku 2030 dostatek peněz z evropských zdrojů.

Komora OZE ve svém středním, opatrném scénáři opakovaně předpovídá, že obnovitelné zdroje mohou do roku 2030 zajistit nejméně dvojnásobek současného objemu elektřiny a o třetinu víc čistého tepla. A to díky rostoucímu zájmu domácností, podnikatelů a obcí vyrábět si vlastní čistou a levnější energie, ale také kvůli pokračujícímu poklesu cen čistých technologií a poklesu zájmu o fosilní paliva, který na jaře ještě urychlila koronakrize. Obnovitelné zdroje by podle tohoto středního, opatrného scénáře v roce 2030 zajišťovat téměř tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí.

Ve 2019 větrné turbíny zajistily 15 % elektřiny v Evropě, v ČR méně než 1 % (detail). Tuzemské větrné elektrárny přitom mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE.

Trh se střešní fotovoltaikou se každým rokem zdvojnásobuje a nejinak to bude letos, odhadli experti Komory OZE a Cechu akumulace a fotovoltaiky. To následně potvrdily statistiky za první pololetí. Zájem o střešní soláry totiž rostl i během jarního útlumu ekonomiky (detaily zde a zde).

Potenciál rozvoje nabízí i nové a rekostruované malé vodní elektrárny, které navíc mohou pomoci zadržet vodu v krajině.


Zdroje

[1] Novela zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie /sněmovní tisk 799/ a zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, /sněmovní tisk 870/

[2] Komentář Komory OZE k dubnovému projednání návrhu ve vládě

[3] Národní energeticko-klimatický plán; Analýza Komory OZE k němu

[4] Podrobnosti viz např. komentář Štěpána Chalupy pro Lidové noviny

O Komoře OZE

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

Zdroj: komoraoze.cz