Principy regenerativní pastvy a rostlinné výroby s omezením mechanických zásahů a minimem chemických vstupů již v ČR aplikuje řada drobných farmářů i velkých zemědělských podniků. Jako hlavní výhody odklonu od konvenčního hospodaření uvádějí mj. větší soběstačnost, nižší náklady, zkvalitnění půdní struktury, zamezení větrné a vodní eroze i méně stresu při práci. ,,S přechodem na regenerativní zemědělství jsme začali v roce 2019 a nyní po třech letech vidíme, že naše pole se doslova probouzejí k životu. Půda je bohatá na humus, daří se nám lépe hospodařit s vodou, pokles nákladů za pohonné hmoty se blíží k 50 % a o zhruba 20-40 % nám vzrostla ziskovost. A nejen to. Cítíme větší svobodu, radost z dobrých výsledků a chuť posouvat se dál," zaznělo na konferenci z úst Rostislava Mátla z DVP Agro.

Mimo takto úspěšné a inspirativní příběhy se účastníci akce dozvěděli, kde hledat odborné informace pro nastartování nové éry jejich byznysu a o aktuálně dostupných možnostech kofinancování. ,,Zdravá půda je opravdu významným úložištěm uhlíku, a tudíž účinným nástrojem v boji proti klimatickým změnám. Hlavním cílem našeho projektu je dostat do roku 2030 pod zem 1 miliardu tun CO2 a v této souvislosti finančně odměnit regenerativní zemědělce za každou uloženou tunu CO2 do půdy. Průměrná odměna v prvním roce fungování projektu Carboneg činila 6135 Kč/ha a celkový příjem pro zemědělce činí 13.9 milionů Kč," uvádíVáclav Kurel ze společnosti Carboneg a doplňuje: ,,První meziroční měření udává celkový přírůstek 55 610 tun CO2, což je hodnota, která několikanásobně předčila naše očekávání. Utvrzuje nás v tom, že uhlíkové zemědělství má pro znovu nadechnutí planety ohromný potenciál."

Velký zájem vzbudila panelová diskuze moderovaná Vojtěchem Bašným, nezávislým expertem na evropskou zemědělskou politiku a lesnictví. Zúčastnili se jí významný půdní mikrobiolog a poradce ministra životního prostředí doc. Ladislav Miko, poslankyně Evropského parlamentu paní Michaela Šojdrová a náměstek sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání na Ministerstvu zemědělství Ing. Petr Jílek. Panelem rezonovala naléhavost k vytvoření globálního a integrovaného přístupů k ochraně půdy a k udržitelnému zemědělství a intenzivně se diskutující věnovali také tématu snižování uhlíkové stopy v zemědělství. Dotazy posluchačů pak směřovaly především na dotační podporu ze strany národních institucí a EU, která by jednotlivcům a zemědělským podnikům umožnila překlenout období, než budou schopni naplno regenerativně hospodařit a být soběstační.