Jen necelá pětina mladých lidí naopak existenci klimatické změny popírá nebo kvůli ní odmítá měnit svůj životní styl. Výsledky projektu Together for the Climate také ukazují, že více než třetina dospívajících z Česka a Slovenska se domnívá, že k boji s klimatickou krizí nemá vhodné nástroje. Kvůli tomu se staví do pasivnější pozice než jejich rakouští sousedé, kteří se více zapojují do občanských aktivit upozorňujících na potřebu řešit změny klimatu.

"Všichni víme, že klimatická změna představuje hrozbu. Pro generaci Z je to intersekcionální téma - když si není o čem povídat, můžete mluvit o tom, jak je v tomto směru všechno špatně. Často se ale řeší jen některá témata jako je nedostatek vody nebo vliv oligarchů. Nikdo se na situaci nedívá v celkovém kontextu klimatické krize."

Mezi mladými lidmi z trojice zúčastněných zemí panuje shoda, že by vzniklou krizi měly řešit zejména vlády jednotlivých států, nadnárodní společenství a velcí obchodní a průmysloví aktéři.

Nedostatečná znalost pojmů a souvislostí

Skleníkový efekt, obnovitelná energie nebo uhlíková stopa. Právě tyto pojmy související s klimatickou změnou patří u mladých lidí z Česka mezi nejznámější. Ale zatímco přes 60 % mladých Rakušanů a Rakušanek dokáže většinu termínů spojených s klimatem vysvětlit, stejné procento dospívajících v České republice a na Slovensku si s nimi neví rady. Každý pátý mladý Čech nebo Češka dokonce nemá dle svých slov o klimatické změně v podstatě žádné vědomosti.