Zákon má zakotvit právo dotčených obcí vyjádřit své stanovisko, které bude jedním z podkladů pro rozhodnutí o umístění úložiště, které bude navíc podmíněno souhlasem obou komor Parlamentu. Pokud by se některá komor do dvou měsíců od podání žádosti nevyjádřila, pokládalo by se to za souhlas. Předseda výboru Ivan Adamec (ODS) uvedl, že úložiště je strategickým rozhodnutím státu a Parlament by se neměl zapojovat do exekutivních rozhodnutí. Míní, že návrh zákona je napsán alibisticky. "Bez jaderné energie se do budoucna vůbec neobejdeme," zdůraznil.

Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků, požaduje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. Zákon má uzákonit pravidla ústních jednání a primárně vymezit tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Respektování zájmu obcí a občanů má být zajištěno procesem posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a stavebním zákonem.

Správa úložišť radioaktivních odpadů chce kvůli stavbě úložiště prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Přípravu geologicko-průzkumných a výzkumných prací zahájí ještě letos. Místo úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren by mělo být vybráno v roce 2030, podle platformy proti úložišti má zákon lhůtu o dva roky zkrátit.

V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice.