Zatímco podle některých odborníků, mimo jiné bývalého ředitele ČEZ Jaroslava Míla, se SMR mají stát budoucností nejen české energetiky, jiní odborníci, například bývalý ředitel Temelína nebo jaderný expert František Hezoučký, jsou k reálné možnosti využití SMR zatím velmi skeptičtí. Tvrdí, že tyto reaktory by byly v poměru cena/výkon oproti větším reaktorům velmi drahé i náročné na údržbu, a tudíž nerentabilní. 

Kde je pravda? Na tyto a podobné otázky odpovídá v rozhovoru pro INFO.CZ Jan Prehradný, ředitel sekce výzkumu a vývoje technologií v energetice Centra výzkumu Řež.

Je představa desítek malých reaktorů, které budou zásobovat energií česká města a obce, chiméra, nebo jde skutečně o reálný plán?

Otázka vývoje malých modulárních reaktorů je ve své podstatě nesmírně složitá a její zodpovězení závisí na mnoha různých pohledech. Jaderná energetika začínala na malých jaderných reaktorech původně pro potřeby ponorek – zde reaktory sloužily jako dlouhodobý zdroj stabilní energie. Postupnou evolucí se reaktory zvětšovaly a vyvíjely, čímž jsme se dostali do podoby dnešních obrovských reaktorů o výkonech často výrazně převyšujících 1 000 MW elektrických, resp. 3 000 MW tepelných.

Proč šel vývoj reaktorů tímto směrem?

Jaderná elektrárna je složitý komplex obsahující nejenom jaderný reaktor, ale také nesmírně široké portfolio podpůrných a dodatečných systémů, jako jsou různé chladící okruhy, olejové okruhy, hospodářství kolem turbíny a generátoru, části zabývající se chemickými režimy, zpracováním odpadů a tak podobně. 

Všechny tyto podpůrné a pomocné systémy jsou nesmírně drahé a jejich cena neroste lineárně. Jinými slovy – pokud mám například turbínu s generátorem, která generuje 1 000 MW, pak turbína, která generuje „pouze“ 50 MW, nejspíš nebude stát 20krát méně, ale třeba jen 10krát méně. Cenu turbíny neznám, jedná se jen o ilustrační odhad.