Před rokem odpojilo Německo poslední tři jaderné elektrárny v zemi. „Ani jeden z hororových scénářů se nenaplnil,“ libuje si nyní Habeck. „Dnes vidíme, že dodávky elektřiny jsou stále zabezpečeny, ceny elektřiny i po ukončení jaderné energetiky klesly a klesají i emise CO₂,“ dodává politik Zelených.

Je to ale skutečně pravda? ptá se deník Bild.

„Jedna věc je jasná, i když je těžké ji přesně vyčíslit: Pokud by jaderné elektrárny pokračovaly v provozu, byly by ceny elektřiny v Německu nižší než v současnosti,“ oponuje Habeckovi profesor Manuel Frondel z Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum.

V dobách vysoké poptávky po elektřině, ale nedostatku dodávek z obnovitelných zdrojů v důsledku vlivu počasí, kdy nefouká a nesvítí slunce, by jaderné elektrárny měly silný tlumící účinek na cenu elektřiny, kdežto v dobách s velkým množstvím větru a slunce není tlumící účinek téměř žádný.

„Odstavení jaderných elektráren v posledních letech znamená pro Německo jasnou ztrátu prosperity v řádech miliard,“ nepochybuje Frondel.

Profesorka Veronika Grimmová z univerzity v Erlangenu-Norimberku ve své analýze předpokládá, že náklady na elektřinu v příštích letech se navzdory klesajícím výrobním nákladům nesníží, ale do roku 2040 mírně vzrostou.

Poprvé od roku 2002 se Spolková republika v roce 2023 stala opět čistým dovozcem elektřiny. Dovezla o 12 miliard kilowatthodin (kWh) více elektřiny, než vyvezla. V roce 2022 Německo ještě vyvezlo 29 miliard kWh netto. 

„Místo abychom sami vyráběli levnou jadernou energii, dovážíme nyní stále více elektřiny ze zahraničí, paradoxně často včetně jaderné energie z Francie,“ říká Frondel.

Ministerstvo hospodářství však nevidí důvod ke znepokojení. „S rozšířením obnovitelných zdrojů energie se budou konvenční elektrárny využívat stále méně doma i v zahraničí, a to kvůli propojení evropských trhů. Tím se sníží dovoz elektřiny do Německa a zvýší vývoz elektřiny z Německa,“ sdělilo Bildu.

Německo o konci jaderné energetiky rozhodlo v roce 2011 po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Deklarované důvody byly hlavně bezpečnostní. Náhradu hledá země především v obnovitelných zdrojích.

Na emise tento krok nemá negativní vliv, ty v Německu masivně poklesly – podle Spolkového úřadu pro životní prostředí přibližně o deset procent. 

I vůči tomu je ale Frondel skeptický. „Hlavním důvodem je hospodářská slabost a omezení výroby v průmyslu kvůli stále vysokým cenám energie,“ říká. Dokonce i zelená lobbistická skupina Agora Energiewende přiznává: „Snížení emisí není z velké části úspěchem klimatické politiky“.