Windfall daň by měla z mnoha důvodů skončit rokem 2023, ale jak se ukázalo z postoje NRR a ministra financí, lákadlo na poslední chvíli vylepšit státní rozpočet roku 2024 relativně bezpracnou a jednoduchou „levárnou“ ve všech významech bylo a je příliš silné. Však jde o poslední rozpočet před volbami v příštím roce. Šéf NRR nedávno v jednom podcastu zcela vážně tvrdil, že se daň z neočekávaných zisků u výroby elektřiny automaticky vypne, a zdůvodnil tím oprávněnost pokračování tohoto typu zdanění. Jeho lakonický argument: Kde není mimořádný zisk, není zdanění, je ale čistý podvrh. Bohužel dnes ho opakují i politici. Prokázal tím v jedné větě, že celé problematice rozumí jak koza petrželi. Bez znalosti v sektoru elektroenergetiky, znalosti zákonů v oblasti korporátního práva, bez vnímání vlády v akcionářské pozici ČEZ se postavil do pozice bezhlavého daňového drába.

Kdo řeší banky?

Místo hledání příčin celkového selhání výběru windfall daně proti předpokladům (poloviční) a nějaké snaze o nápravu se vymýšlejí nové triky, jak dál šikanovat jednu skupinu poplatníků, která se skrze svůj 30procentní podíl v ČEZ připletla do spárů vládních machinací s rozpočty. Nikdo neřeší, proč banky neodvedly téměř nic. Vláda a její poradce to místo nich vtipně maskují jejich až andělským darem v podobě růstu úroků u vkladů, zatímco ale dál tuční jejich dividendové výplaty. Paradoxem celé argumentace je i to, že tento výnos ve výčtu mimořádných výnosů rozpočtu, po kterých se tak volá, chybí.