"Na jeden hektar se dá nainstalovat až 0,7 megawattu. Chceme dělat šest megawattů, máme s firmou ČEZ nasmlouváno připojení do sítě, což by mělo být sedm až osm hektarů plochy. Ta budoucí farma ale nebude jen o malinách," řekl ČTK jednatel společnosti Tomáš Brýdl. Pod panely by časem měly růst i borůvky a rybíz, okrasné stromky a rostliny v kontejnerech. Pro každou skupinu bude nutné konstrukci na míru uzpůsobit.

Myšlenka na takzvanou agrovoltaiku vzešla z potřeby zastínit některé rostliny před palčivým sluncem, zároveň by clona mohla vyrábět energii potřebnou pro čerpadla na zalévání. Kromě panelů od slovenské firmy Agora, které propouštějí 40 procent světla bylo nutné sehnat speciální nosnou konstrukci. Od producenta v Německu byla příliš drahá, proto se Brýdl rozhodl vyvinout vlastní a také ji ve společném podniku firem bragen, kde má Brýdl podíl, a Metal Trade Comax začal vyrábět. Kromě agrovoltaických instalací nabízí i konstrukce pro běžné pozemní fotovoltaické elektrárny.

Školky Litomyšl testují agrovoltaické hospodaření ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky a Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským. Výsledkem je metodika na pěstování malin a sledování a optimalizace závlahy a živin. "Nejsou to klasické elektrárny, ale 50 procent tvoří pěstitelská činnost a 50 procent výroba energie. Musí to být vyvážené, když se bude víc tlačit na produkci elektřiny, dole nic neporoste," uvedl Brýdl.

Firma provozuje i menší klasickou pozemní fotovoltaickou elektrárnu, proud používá na zavlažování a čerpání vody. Přebytky energie by v budoucnu chtěla dodávat přímo místní továrně Saint-Gobain Adfors CZ, která vyrábí stavební materiály.

Překážkou agrovoltaického hospodaření je zatím legislativa. Dosud povolovala využívání panelů pouze v trvalých porostech, hlavně v sadech či chmelnicích. V budoucnu by ale měla zahrnout i další plodiny včetně zeleniny, produkci by tak bylo možné dotovat.