Vydaná čísla

Pomalu přichází jaro, které znamená, že Evropa a její energetika přestála zimu, která byla první bez dodávek ruského potrubního plynu. Je čas podívat se na možnosti, které se nabízí do dalších měsíců a let. Odkud budeme brát ropu a plyn? Vrátíme se dočasně k uhlí? Dokážeme celosvětově nahradit fosilní paliva? A opravdu se otepluje vlivem člověka? To jsou některé z otázek, na které se pokouší najít odpovědi jarní číslo magazínu.

Evropa nabývá dojmu, že energetická krize je pomalu minulostí, a tak je čas vrátit se k řešení trochu opomenutých otázek. Jsou jimi masivní nárůst decentrálních zdrojů, postupný vznik energetických komunit, náhrada odstavovaných elektráren (uhelných a v Německu i jaderných), náhrada plynu vodíkem. Těmito tématy, ale i řadou dalších se zabývá červnové číslo.

Rychlé změny na trhu mění zaběhané vztahy mezi hráči na trhu. Odběratelé si stále častěji pořizují (zejména fotovoltaické) zdroje elektřiny a v některých zemích se sdružují do větších či menších komunit. Na to musí reagovat provozovatelé soustav, kteří musí umět pracovat s novými malými i velkými zdroji, řiditelnými i méně řiditelnými. Nejen toto jsou náměty zářiového čísla, kde probíhá diskuse mj. i nad dostupností klasických ropných paliv, ale i nad jejich alternativami.

Tlak na snižování emisí oxidu uhličitého povede beze sporu ke snižování využívání fosilních paliv v energetice. Bude domácím palivovým mixem v příštích 20 letech jádro doplněné o obnovitelné zdroje (s nutnými bateriovým úložišti) a případně zemní plyn po přechodnou dobu? Bude nám to stačit? Otazníků do budoucna je hodně a výzev ještě více. Pojďme si některé z nich přiblížit v prosincovém čísle.

Vysoká cena za energetické komodity, konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou a s tím pramenící nervozita na energetických trzích, takový je dnešní energetický svět. Jak se budou trhy vyvíjet? Jak pomoci EU v diverzifikaci dodávek energie? Jaké jsou možnosti na snižování ceny energie? Je načase rozvolnit klimatické požadavky? To je část otázek, na které hledá odpovědi první číslo PRO-ENERGY magazínu.

Čím nahradíme ruské energetické komodity? Půjde to vůbec? Budeme více využívat obnovitelné zdroje? Vezmeme na milost ještě na chvíli uhelnou energetiku? Nebo se vrhneme na úspory elektřiny a hlavně tepla, kde zejm. v budovách máme velké mezery? Budeme více využívat flexibilitu, třeba i v jaderných zdrojích? Nebo budou přicházet nové zdroje, jako např. jaderná fúze? Červnové číslo hledá odpovědi na palčivé otázky dnešní doby.

Ceny elektřiny a plynu rostou do nebe a přibývá otazníků, jak situaci řešit. Krátkodobá řešení musí být adresná a účinná, dlouhodobá zase musí mít důraz na národní energetickou soběstačnost, příp. jak si zajistit neruské primární zdroje. Do toho vstupuje i diskuse, zda mít či nemít trh a co by to obnášelo. Na tato témata (ale nejen na ně) se zaměřuje zářiové číslo magazínu.

Třebaže ceny energetických komodit se postupně snižují a stabilizují z důvodu plných evropských zásobníků plynu, otazníky kolem náhrady ruského plynu v příštím roce a v následujících letech přetrvávají. Bude tou náhradou vodík, biometan, metanol, čpavek, nebo třeba dodávka plynu z jiných zemí (např. z Ázerbájdžánu). Jak bude vypadat domácí těžba uhlí? Prosincové číslo nabízí pohledy na (nejen) tyto otazníky.

Evropská ale i celosvětová energetika se halí do zelené barvy. Uhlí je postupně nahrazováno plynem a obnovitelnými zdroji a zvyšují se tlaky na dekarbonizaci. Nakolik se v EU dokážeme vyrovnat s transformací elektroenergetiky a teplárenství, ale i v průmyslu, kolik to celé bude stát a kdo to zaplatí, to jsou mj. náměty prvního letošního čísla PRO-ENERGY magazínu.

Bude do budoucna na pořadu dne centrální energetický systém s hrozbami blackoutů, nebo bude energetika decentrální s vyšším využitím baterií? Jaké baterie jsou vhodné pro jaké použití? Je spalování biomasy žádoucí pro dekarbonizaci, nebo právě naopak? Kdy skončí využívání ropných paliv v dopravě? Nahradí je vodík? Otázek je řada a na několik z nich hledá odpovědi červnové číslo našeho magazínu.

Ceny energetických komodit neutěšeně narůstají a v létě představený balíček Fit for 55 spíše napomohou jejich dalšímu růstu. Energetika bude řešit odklon od uhlí, nárůst výroby z obnovitelných zdrojů, chytré sítě, akumulaci energie či flexibilitu. V dopravě to pak zase bude postupná náhrada ropných paliv za baterie či vodík. To jsou náznaky témat, která přináší zářiové číslo našeho magazínu.

Jak bude vypadat energetika za 15 let? Budou se využívat malé jaderné reaktory, nebo dokonce jaderná fúze? Poteče do Evropy plyn trubkami, nebo bude přivážen jako LNG? Bude se v hojné míře využívat blockchain, nebo do jaké míry bude energetika digitální a soustavy chytré? Dokážeme nahradit ropná paliva v dopravě? Budeme využívat solární elektrárny na orbitu? To je jen část otázek, na které hledá odpovědi prosincové číslo PRO-ENERGY magazínu.

V prosinci 2019 Evropská komise představila ambiciózní klimatický plán, nazvaný Zelená dohoda pro Evropu. Ten předpokládá úplnou dekarbonizaci v členských státech EU do roku 2050. Lze toho docílit, nebo je to nereálné přání politiků? Co to bude znamenat? První číslo PRO-ENERGY magazínu v roce 2020, které je zaměřené na „velkou“ energetiku a mezinárodní souvislosti, hledá odpovědi mj. i na tyto otázky.

Červnové číslo se primárně věnuje „malé“ energetice, nicméně události posledních týdnů významně změnily i řadu témat ve světě. Proto je několik článků věnovaných i tomu, nakolik energetika byla poznamenaná pandemií koronaviru a jaké to bude mít dopady. Život se ale nezastavil, evropská energetika se i nadále stále více propojuje a nyní Evropa bude řešit obnovu průmyslu s větším důrazem na dekarbonizaci.

Energetické trhy procházejí bouřlivým vývojem. Na trhu jsou jiné možnosti, protože zákazníci postupně požadují jiné produkty a často se již nespokojí s pevnou roční cenou. Sítě se postupně pochytřují a umožní do budoucna i další možnosti pro zákazníky. Regulátor nastavil zásady cenové regulace pro další regulační období. Dodávky dálkové tepla postupně upouštějí od uhlí jako primárního paliva a směřují více k plynu. Právě tyto trendy (ale nejenom ty) jsou námětem zářiového čísla.

Letošní poslední číslo je letmým pohledem do budoucnosti. Dost možná, že za pár let či desítek let mohou být zcela reálné panely, využívající jako „zdroj energie“ střídání světla a stínu, nebo jaderným palivem v elektrárnách bude thorium, či budou jiné typy baterií než dnešní Li-ionky. Určitě ale soustavy, ať již ty velké, nebo malé komunitní, budou řízeny chytřeji tak, že nebude potřeba vyrábět tolik energie. Číslo přináší mj. i pohled na (ne)snižování uhlíkových emisí přes náklady, což je zajímavé srovnání.

Rok 2019 se nese v pokračování vysokých cen emisních povolenek, které sebou nesou ohrožení českého teplárenství a které nutně povedou k postupnému odklonu od uhelné energetiky. Výpadek těchto zdrojů by mělo být nízkoemisní, takže se nutně nabízejí jaderné, plynové a obnovitelné zdroje doplněné velkými bateriovými úložišti. Číslo je proto věnované souvislostem v těchto oblastech.

Letní číslo magazínu se zaměřuje na decentrální energetiku. Úspory energie, např. formou EPC projektů, ale i zkušenosti z budování chytrého města na okraji Vídně, či sofijská škola plně zásobovaná geotermální a solární energií jsou jistě zajímavé náměty. Na druhou stranu masivní zavádění obnovitelných zdrojů může vést k významnému zvýšení ceny energie a snížení spolehlivosti dodávek, což se aktuálně děje v Austrálii.

Energetické trhy se mění, zejména ty s elektřinou. Na jednu stranu se blíží integrace těchto trhů, na druhou stranu v létě doschválený Zimní energetický balíček má důraz na výrobu a spotřebu na decentrální úrovni. Vše se děje v prostředí velikého důrazu na snižování emisní stopy. S tím souvisí i řada dalších okruhů, jako je ukládání energie, ať již do baterií, nebo např. do plynu. V zářiovém čísle jsme se snažili dát tyto „obchodnicko – zákaznické vztahy do souvislostí.

Kudy se bude ubírat česká energetika? Jak dalece je jádro řešením na postupné utlumování uhelných elektráren? Do jaké míry lze dekarbonizovat Evropu či dokonce celý svět do roku 2050? To jsou otázky, na něž se snaží najít odpovědi prosincové číslo PRO-ENRGY magazínu, které je věnované pohledu do budoucna, ať již na poli pokračujících trendů v energetických odvětvích, ale také na nové technologie či pohledy na měnící se obor.

První číslo magazínu v roce 2018 je věnované mezinárodním souvislostem na energetických trzích. Odstavování jaderných elektráren, vývoj teplárenství v Německu, rozdělování velkých energetických hráčů v Evropě, integrace trhů s regulační energií či uplatňování kapacitních mechanismů – to jsou nosné články prvního čísla 2018. Pochopitelně nelze nezmínit ani přehledy trendů jednotlivých typů obnovitelných zdrojů energie, kterým je v čísle věnována velká pozornost.

Červnové číslo magazínu se nese ve znamení lokální, malé energetiky. Na stránkách tohoto čísla jsou mj. popsány nové trendy v budovách, demonstrované na příkladu dvou nových pražských budov, ale také zkušenosti z oblasti Hannoveru v zavádění pasivních domů. Není opomenuta ani akumulace elektřiny a prostor je také věnován centrálnímu zásobování teplem, např. v souvislosti se zpřísňujícími se ekologickými požadavky.

Ústředním námětem čísla 3/2018 je zákazník a jeho možnosti a postavení na trzích. V dodávkách elektřiny to jsou např. chytré tarify, které umožňují díky chytrým elektroměrům hodinové ceny elektřiny. Trhům jsou věnované mj. články o zúčtování odchylek ve Skandinávii, o integraci vnitrodenních trhů, či pohled ombudsmana jedné energetické společnosti. V úvodu čísla byste ale neměli přehlédnout dva články hodnotící českou, resp. slovenskou energetiku, ve kterých zaznívá spíše mírný pesimismus.

Zimní číslo magazínu se věnuje novým, výhledovým pohledům na energetiku. Zatím se moc nemluví o tzv. Smart kontraktech, či o slučování trhů s regulační energií napříč celou Evropou. Čistá mobilita zase upíná zrak k elektromobilitě. Tu je jednak potřeba silně zadotovat na podporách pro její uživatele, aby jí vůbec vzali na milost, a její přínos je celkem diskutabilní. Evropští plynárníci zase vedou diskuse o tom, co bude znamenat napojení Číny na plynovod z Ruska. A rovněž velmi zajímavé je pojednání o možnosti radikálního snížení emisí ze spalování kapalných a plynných paliv formou EKO-Catu, o který vlastně nikdo nestojí.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.

Popisek není k dispozici.