Finanční problémy firmy podle deníku začaly v době koronavirové krize, kdy začaly narůstat zpoždění při výstavbě projektů ve Velké Británii, na kterou se Hydropol zaměřuje. Další vliv měla mít také inflace a následně i omezení dotací ve Velké Británii. Celkově tak Hydropol podle deníku nyní dluží 191 milionů korun.

"Došlo tam k problémům, které nyní musíme řešit,“ řekl Deníku N šéf společnosti Jan Tošnar. Kromě potíží se zdržením staveb a inflací firma musela řešit také reklamace tří elektráren. "Část elektráren se v době covidu stavěla v rychlosti a nekvalitně a my to musíme nějak vyřešit," dodal Tošnar.

Pomoci s reorganizací firmy by podle návrhu měla společnost Renfin, kterou rovněž ovládá podnikatel Tošnar. Renfin vlastní a provozuje desítky vodních elektráren po celém světě, její obrat je na úrovni stovek milionů korun ročně. Renfin podle návrhu má poskytnout na reorganizaci zhruba 15 milionů korun, které by si měli rozdělit věřitelé za své pohledávky. Většina věřitelů už podle podniku návrh schválila. Podle Deníku N Hydropol nedisponuje téměř žádným významným majetkem, v případě úpadku by tak věřitelé nedostali téměř nic.

Hydropol se na energetickém trhu pohybuje od roku 1996. Kromě Velké Británie působí například v Itálii, na Balkáně, v Jižní Americe či Indonésii. Celosvětově se blíží hranici 100 realizovaných projektů na území čtyř světadílů. V Česku stála za stavbou vodních elektráren ve Velkém Oseku, Mělníku či Přelouči.

Hydropol je tak další z řady firem z oboru obnovitelných zdrojů, které v nedávné době zamířily do insolvence. V minulých měsících šlo například o firmy Solek nebo Geen Holding. Nejznámějším případem je krach Energetického holdingu Malina z roku 2023, který u tisíců zákazníků instalace ani nedokončil.