Jde o krajinu, která byla ve druhé polovině 20. století výrazně přetvořená. Meandrující koryto Svratky předci napřímili, to stejné udělali se Šatavou a značná část rovinaté krajiny slouží intenzivnímu zemědělství. Loni při zářijových povodních se ukázalo, že je potřeba takových zásahů, které oblast jižně od Brna uchrání od velké vody a zároveň lze úpravou toků a okolí vrátit přírodě i další funkce, které dnes postrádá. Před rokem chybělo jen málo, aby se voda z koryta vylila a napáchala značné škody.

"Máme hotovou studii, do které jsme zahrnuli i starší studie, které pro dané území existovaly. Vznikl jednotný návrh, který jsme projednali s obcemi. Každá řekla, co chce, nebo nechce a máme vytipováno zhruba 60 opatření, která bychom mohli udělat," řekl Vitula.

Opatření jsou trojího druhu - snadná, která lze udělat rychle díky tomu, že se týkají pozemků obcí a není třeba překládat žádné sítě. Další opatření jsou složitější z různých hledisek, ale stále na katastru jedné obce. A pak jsou větší projekty, které jsou na katastrech více obcí a bude potřeba udělat majetkoprávní přípravu. "Typově se jedná ve všech případech o meandrování toků a umožnění rozlivu vody," řekl Vitula.

Mezi jednodušší opatření patří rozvolnění toku Šatavy v katastru Hrušovan. "Za socialismu ji zmeliorovali, někde je koryto dokonce mírně do kopce, takže voda teče pod zemí. V podstatě je to kanál. Město má k dispozici pozemky, na nichž bylo staré koryto, takže je možné ji zmeandrovat, upravit i plochy okolo a připravit je pro přirozený rozliv," řekl Vitula.

Mezi složitější a zásadní opatření patří úprava Svratky a okolí od rajhradského splavu až po židlochovický povodňový park. "Primárně se jedná o opatření na pravém břehu, který je ohraničený mlýnským náhonem od Rajhradu po Vojkovice. Ale udělali bychom i opatření na opačné straně v Rajhradicích a Opatovicích, kde by vznikl velký poldr pro rozliv povodňových vod. Kdyby se toto podařilo, troufám si říct, že máme povodně jednou provždy vyřešené," řekl Vitula. Zdůraznil, že úpravy řeší víc problémů naráz.

Kromě protipovodňové ochrany pomáhají zadržet více vody v krajině, do které se vrací přirozeně různí živočichové, vzniká pestřejší rostlinné společenstvo. Zároveň taková krajina získává rekreační funkci.

Jednodušší věci by mohly být podle Vituly hotové do dvou tří let, složitější by se mohly dělat na začátku 30. let. "Už jsme se na ministerstvu životního prostředí bavili i o financování," řekl Vitula.