O německé pomoci za více než 1,3 miliardy eur dnes na síti X informoval i Zelenskyj. "Součástí jsou zbraně, které nám nyní pomohou, ale také podpora energetického sektoru před nadcházející zimou," napsal prezident. "Děkuji, Německo. Děkuji, Friedrichu. Děkuji celé Evropě, že stojí za Ukrajinou a pomáhá nám chránit lidské životy," dodal ukrajinský prezident.

Zelenskyj s Merzem hovořili o zbrojních dodávkách i o energetice, což je pro Ukrajinu během zimy klíčová otázka, neboť Rusko pravidelně útočí na rozvody elektřiny, tepla i plynu. Ukrajinské ministerstvo energetiky podle Reuters sdělilo, že věci se věnovali i ministři energetiky obou zemí: Katherina Reicheová, která kancléře do Kyjeva doprovázela, s Denysem Šmyhalem. Oba projednávali možnosti dodávek zkapalněné zemního plynu (LNG) na Ukrajinu prostřednictvím německé infrastruktury a o zapojení evropských společností do provozu ukrajinských úložišť plynu. Ukrajina už dříve projevila zájem o zvýšení dovozu LNG a Evropě nabídla možnost skladování plynu v ukrajinských podzemních zásobnících.

Během Merzovy návštěvy Kyjeva, kam ho doprovázeli zástupci německých společností, udeřilo Rusko v ukrajinské metropoli znovu na Severní most. Tento útok Merz zmínil, když podle Reuters řekl, že jeho cesta na Ukrajinu ukazuje to, že se nenechá zastrašit ani náletem dronů.

Merz rovněž řekl, že i Německo čelí dronovým incidentům. Německo nedávno obvinilo Rusko ze srpnového hybridního útoku na letiště Lipsko/Halle, kde jeden ze zaměstnanců poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou. Moskva toto obvinění odmítla. Německo v reakci na incident rozhodlo mimo jiné o uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu a vypovězení smlouvy kulturnímu institutu Ruský dům v Berlíně. Podle kritiků totiž dlouho nesloužil umělcům, ale špionům. Rusko v odvetě nařídilo uzavřít německý generální konzulát v Petrohradu a Goetheho instituty v Rusku.

Merz dnes řekl, že ruské útoky na Německo nepřestanou, i kdyby Berlín zastavil pomoc napadené Ukrajině. Řekl, že Ukrajina i Německo ale činí vše, aby se Evropa zapojila do diplomatického procesu vedoucího k ukončení války.

Zatímco Ukrajina v minulosti opakovaně navrhovala okamžité zastavení všech bojů a jednání, Rusko případné příměří spojuje s řadou podmínek. Požaduje například mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných ukrajinských území a rovněž trvá na předání celého Donbasu, tedy i území, která ruská armáda dosud nedokázala obsadit. Moskva také požaduje jednat o základních příčinách konfliktu - mezi nimi Rusko uvádí záměr Kyjeva vstoupit do NATO či svržení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.