Eslámí podle agentury IRNA uvedl, že zředění uranu by Írán provedl výměnou za zrušení všech sankcí. Není však jasné, zda měl na mysli všechny sankce uvalené na Írán, nebo jen ty ze strany Spojených států, uvedla AFP.

Americký prezident Donald Trump v roce 2018, za svého prvního funkčního období, odstoupil od jaderné dohody podepsané v roce 2015 s Íránem a dalšími zeměmi a na Írán uvalil sankce. Írán pak začal dohodu porušovat. Začal obohacovat uran na 60 procent a omezil inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Podle MAAE je Írán jediným státem bez jaderných zbraní, který obohacuje uran na tolik procent.

K výrobě jaderné zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent. Obohacení uranu z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok. Zředěním svých zásob uranu by mohl Írán tento podíl snížit. Írán však dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.

Vloni v září íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí podle AFP uvedl, že zásoby uranu obohaceného na 60 procent jsou zavalené pod sutinami jaderných zařízení zasažených během 12denní války, během které Izrael 13. června 2025 zaútočil na íránskou jadernou a vojenskou infrastrukturu, včetně obytných oblastí. Do války se také zapojily USA.

Západní země v čele se Spojenými státy a Izraelem podezřívají Teherán ze snahy vyvinout jaderné zbraně. Izrael je zároveň podle AFP zapřisáhlým nepřítelem Islámské republiky a podle odborníků jedinou jadernou velmocí na Blízkém východě.

Trump se několikrát vyslovil pro úplný zákaz obohacování uranu Íránem, což je pro Teherán nepřijatelná podmínka, která by byla mnohem méně výhodná než dohoda z roku 2015.