Ukrajinský průmysl - od ocelářů a těžařů přes výrobce cementu až po producenty potravin - se podle vedoucích pracovníků musí kromě snižování produkce zabývat i růstem nákladů v souvislosti s omezováním dodávek energií.

Největší ukrajinský producent betonu a stavebních materiálů Kovalska Group upozorňuje, že naftové generátory, které nakoupil, nedokáží zajistit plnou výrobu v jeho továrnách. "Už déle než dva měsíce pracujeme při nouzových odstávkách elektřiny bez jakéhokoliv předvídatelného harmonogramu," uvedla firma. "V některých časových úsecích může nedostatek stabilních dodávek elektřiny snižovat objem výroby až o 50 procent," dodala.

V prvním roce války se hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny propadl téměř o třetinu a navzdory určitému oživení v následujících letech je výkon ekonomiky stále výrazně nižší než před invazí a silně závisí na vládních výdajích. Ukrajinu opustilo téměř šest milionů lidí a další více než tři miliony odešly ze svých domovů, ale zůstaly na ukrajinském území. To celkově odpovídá více než pětině předválečné populace.

Index kyjevského institutu pro hospodářský výzkum, který sleduje, zda se situace v dotazovaných podnicích zlepšila či zhoršila oproti předchozímu roku, se tento měsíc poprvé od roku 2023 dostal do negativního pásma.

Ukrajinská ekonomika není důležitá pouze z hlediska zajištění daňových příjmů pro financování války a dluhu a výroby zbraní, ale také z hlediska zajištění pracovních míst a ekonomických vyhlídek pro vojáky a vracející se uprchlíky, jakmile se podaří obnovit mír, upozorňuje Reuters.

Ukrajinská těžařská a hutnická společnost Metinvest si stěžuje, že dlouhé výpadky v dodávkách elektřiny jí komplikují obnovování produkce po ruských útocích. Metinvest přitom hraje klíčovou roli při tvorbě daňových příjmů i při výrobě oceli pro válečné úsilí.

Centrum pro ekonomická studia v Kyjevě odhaduje, že poptávka po energiích v lednu a v únoru převyšovala nabídku zhruba o 30 procent. Energetická situace se podle něj v posledních měsících dramaticky zhoršila.

Ukrajinské podniky se nyní potýkají s poklesem produkce, růstem nákladů i s výpadky v dodavatelských řetězcích. To vše podle ekonomů negativně ovlivňuje jejich konkurenceschopnost a zároveň tlačí vzhůru inflaci, která se už teď pohybuje kolem sedmi procent.

Ukrajinská centrální banka už kvůli energetické krizi snížila odhad letošního růstu HDP na 1,8 procenta, do té doby počítala s dvouprocentním růstem. Někteří ekonomové ze soukromého sektoru jsou ještě pesimističtější - investiční společnost Dragon Capital například očekává, že letošní hospodářský růst dosáhne pouze jednoho procenta.

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková uvedla, že v samotném lednu energetická krize připravila státní rozpočet u celních a daňových příjmů asi o 12 miliard hřiven (téměř šest miliard Kč). Růst ukrajinského státního dluhu, jehož poměr k HDP se navzdory dvěma restrukturalizacím blíží k hranici 100 procent, vyvolává mezi investory znepokojení, což tlačí ceny ukrajinských dluhopisů ještě více dolů.

Podle premiérky je nicméně Ukrajina blízko dohodě s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o novém úvěrovém programu za 8,1 miliardy dolarů (zhruba 166 miliard Kč). Měnový fond totiž zmírnil některé podmínky. Svyrydenková upozornila, že schválení programu je důležité pro uvolnění další mezinárodní podpory, včetně úvěru 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) od Evropské unie. Maďarsko však pohrozilo, že bude tuto půjčku blokovat, dokud Kyjev neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba.