Na první pohled má Trump kus pravdy. USA odebírají přes Hormuz jen relativně malé množství ropy a většinu své spotřeby by dokázaly nahradit jinými dodávkami. Jenže to neznamená, že jsou vůči dění v Perském zálivu imunní. Hormuzským průlivem totiž běžně prochází asi pětina světové ropy a jakýkoli výpadek se okamžitě promítá do cen na celém trhu.

Právě ceny jsou pro Ameriku hlavní problém. Ropa v USA po Trumpově projevu vyskočila o více než jedenáct procent a uzavřela nad 111 dolary za barel, nejvýš za poslední čtyři roky. Ještě před válkou se přitom obchodovala pod 70 dolary. Nahoru zamířil i benzin, jehož průměrná cena v USA se podle CNN dostala na 4,11 dolaru za galon.

Spojené státy sice za posledních patnáct let výrazně posílily těžbu díky frakování a horizontálním vrtům, zejména v texaské Permské pánvi, a Trump proto rád mluví o energetické nezávislosti. Jenže ta je jen částečná. USA dál dovážejí přes šest milionů barelů ropy denně a zhruba čtyři miliony barelů zároveň vyvážejí. Důvod je prostý: americká produkce je z velké části lehká ropa, zatímco rafinerie a průmysl potřebují i těžší typy suroviny.