Energetický sektor se na celkových daňových příjmech ruského rozpočtu podílí zhruba pětinou. Rozpočtový schodek Ruska by letos podle očekávání měl dosáhnout tří procent hrubého domácího produktu (HDP), což je téměř dvojnásobek původně plánované hodnoty.

Cena ruské ropy Urals podle údajů společnosti LSEG na konci září činila více než 92 USD za barel. To byl dvojnásobek ceny z doby před začátkem konfliktu na Blízkém východě a nad západním cenovým stropem, který činí 44,10 USD za barel.

Ještě před začátkem konfliktu na Blízkém východě 28. února se ropa Urals z ruského přístavu Primorsk v Baltském moři prodávala kolem 45 USD za barel. V dubnu její cena vystoupala až na 113,89 USD, nejvýše od roku 2013, mimo jiné kvůli obavám z výpadků dodávek z Blízkého východu. Cenu v poslední době podporuje také omezení vývozu z černomořského přístavu Novorossijsk. Přístav podle obchodníků stále funguje pod svou kapacitou kvůli bezpečnostním rizikům po sérii ukrajinských útoků a nedostatku tankerů.

Růst ceny ropy částečně vyvažuje pokles ruské těžby. Rusko minulý měsíc snížilo odhad letošní produkce a vývozu ropy a zemního plynu. U ropy je podle nového odhadu celoroční produkce nejnižší za posledních 17 let.

Ruské rafinerie navíc opakovaně čelí ukrajinským dronovým útokům, které omezují jejich provoz a způsobily nedostatek pohonných hmot v některých částech země. V samotném srpnu těžba ropy meziročně klesla o více než 5,6 procenta na 8,718 milionu barelů denně, zatímco v lednu činila 9,240 milionu barelů denně, vyplývá z údajů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

Vliv na příjmy mají rovněž kurzové výkyvy. V prvních osmi měsících roku byl rubl vůči dolaru v průměru asi o devět procent silnější než ve stejném období loni. Protože se ropa prodává převážně za dolary, silnější rubl znamená, že Rusko za stejné dolarové příjmy získá při převodu méně rublů, z nichž se odvádějí daně.