Výnos z poplatků nyní částečně dostává Státní fond životního prostředí a částečně kraje, napříště by většina měla směřovat přímo k ministerstvu zemědělství. "Jde o další ukázkový příklad toho, jak stát kousek po kousku bere krajům peníze, ale odpovědnost za řešení problémů na nich nechává," uvedla krajská radní pro životní prostředí Jindřiška Romba (STAN).

Podle ní budou chybět peníze na výstavbu nebo zvýšení kapacity čistíren odpadních vod, na stavbu nových vodovodů nebo zajištění nových zdrojů pitné vody. "Nemluvě o dalších podpůrných programech, díky kterým pomáháme zadržovat vodu v krajině a lépe s ní hospodařit. To je v době klimatických změn a extrémního sucha velmi špatná zpráva. Samy obce na tak nákladné projekty, na které mnohdy dlouho šetří, se svými rozpočty často nestačí. Podpora kraje je pro ně naprosto zásadní," doplnila radní.

Změna, která se projedná v rámci novely zákona o rostlinolékařské péči, počítá s navýšením poplatků ze dvou korun pro obyvatele a tří korun pro firmy na sedm korun za metr krychlový. Od poplatků jsou osvobozené odběry podzemní vody do 500 metrů krychlových měsíčně nebo 6000 ročně. Navýšení se kromě vodohospodářských společností, které odebírají podzemní vodu, dotkne i firem nebo zemědělců. Kraje by chystanou úpravou legislativy přišly o vyšší desítky milionů korun na vodovodní infrastrukturu, naopak ministerstvu zemědělství by příjem ročně stoupl asi o dvě miliardy korun.