Peníze z prodeje fosilních paliv jsou hlavním příjmem Ruska k financování jeho válečného tažení na Ukrajině, proto Západ v této oblasti zavedl proti Rusku řadu sankcí včetně cenového stropu na ruskou ropu ve výši 60 dolarů za barel.

Moskva však dokázala sankce efektivně obejít, když mj. zesílila vývoz do zemí, které se do sankcí nezapojily a které před válkou ropu z Ruska ve velkém množství neodebíraly.

V posledních týdnech ale putuje do Ruska za prodej ropy a paliv méně peněz. Mohou za to banky v Číně, SAE a Turecku, které zpřísnily své požadavky na dodržování sekundárních amerických sankcí, což vede ke zpoždění nebo dokonce odmítnutí převodů peněz do Moskvy, sdělilo agentuře Reuters osm bankovních a obchodních zdrojů.

Banky, které jsou obezřetné vůči sekundárním sankcím USA, začaly žádat své klienty, aby poskytli písemné záruky, že žádná osoba nebo subjekt ze sankčního seznamu U.S. SDN (Special Designated Nationals) není zapojen do obchodu nebo není příjemcem platby.