Energocentrum má být schopné pomocí výměníků získávat přebytečné teplo z odpadní vody zpracovávané v Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově a snížit tím závislost metropole na plynu a na mělnické hnědouhelné elektrárně, která vytápí velkou část pražských domácností.

PVS již k záměru nechala zpracovat studii proveditelnosti, kterou dnes radní města vzali na vědomí. Podle schváleného dokumentu bude zařízení z první ze dvou linek ÚČOV schopné zásobovat teplem asi 100.000 lidí v oblasti Julisky a Veleslavína. Tato první část centra má podle odhadu vyjít na 5,5 miliardy korun bez DPH.

Z druhé linky by energocentrum vytápělo mimo jiné plánovanou čtvrť na místě takzvaného brownfieldu Bubny-Zátory. V té se předpokládá 25.000 až 30.000 obyvatel, přičemž produkované teplo bude dostatečné pro dalších 100.000 lidí, takže město bude hledat odbyt i pro zbytek kapacity.

Obě části energocentra je podle dokumentu možné uvést do provozu v roce 2029 nebo 2030 a PVS předpokládá, že na výstavbu bude možné získat dotaci do výše 40 až 45 procent investičních nákladů. Firma na základě dnešního rozhodnutí radních zahájí práce na podkladech pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA), na dokumentací pro územní rozhodnutí a na žádosti o dotaci.

Budování vlastních zdrojů tepla je součástí klimatické strategie, kterou si město schválilo v roce 2021. "Zapadá také do celkové strategie teplárenství, kterou hlavní město Praha v současné chvíli zpracovává," uvedl předseda magistrátního energetického výboru Jan Chabr (TOP 09). Dodal, že s ohledem na nové předpisy je podstatné, aby nízkoemisní budovy byly napojeny na ekologické zdroje tepla. "Díky možnosti využití odpadního tepla a jeho připojením do centrální zásobovací soustavy tak budou moci nové budovy snadno plnit legislativní požadavky," sdělil.

Nyní je metropole z velké části závislá na teplu z Mělníka, které vzniká neekologicky spalováním uhlí. Podle dřívějších informací je nyní dálkovým teplem vytápěno asi 230.000 pražských domácností, 90.000 používá elektřinu, 210.000 lokální plynové kotle a 40.000 blokové plynové kotelny.