Společnost České štěrkopísky v kasační stížnosti kritizovala krajský soud za to, že překročil limity posuzování odborných otázek a učinil si vlastní úsudek o hydrogeologických problémech. Podstatná část rozsudku je prý spíše revizním znaleckým posudkem, což ale justici nepřísluší.

NSS ponechal rozsudek v platnosti. Poukázal na délku a složitost sporu. Akceptoval, že se krajský soud detailním hodnocením znaleckých posudků a jiných odborných podkladů snažil báňskému úřadu "nastínit vodítka dalšího postupu dokazování".

NSS připomněl riziko zaplavení těžebního prostoru při povodních, což by mohlo vést ke kontaminaci důležitého vodního zdroje. "NSS ve shodě s krajským soudem uzavírá, že tuto klíčovou a zákonem vyžadovanou úvahu s ohledem na konkrétní lokalitu a její specifické podmínky doposud nikdo v tomto řízení vlastně přesvědčivě a srozumitelně neučinil," stojí v rozsudku senátu s předsedou Michalem Bobkem.

Úspěšnou žalobu ke Krajskému soudu v Brně podávala společnost Vodovody a kanalizace Hodonín s Jihomoravským krajem a 11 městy a obcemi, například Hodonínem, Kyjovem a Veselím nad Moravou. Samosprávy proti těžebnímu záměru bojují dlouhodobě kvůli obavám ze znečištění zdroje pitné vody pro více než 100.000 lidí. Zdroj Bzenec-komplex je na pomezí Moravského Písku na Hodonínsku v Jihomoravském kraji a Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji.

Společnost České štěrkopísky v minulosti uváděla, že těžba zdroj vody neohrozí, a může být vodě naopak prospěšná. Rozsudek krajského soudu mluvčí firmy loni označil za prohru pro všechny. Stanovení dobývacího prostoru by ještě neznamenalo povolení k těžbě. O té musí úřad rozhodnout v dalším řízení, až bude platné rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.