Například Slováci podle něj přišli v eurech o 33 procent svých úspor. "Inflaci zapříčinily centrální banky, které za tu dobu poslaly do oběhu velký objem nových peněz. Nastartovaly tak velkou inflaci," dodal.

Cena zlata podle něj stále roste především díky nákupům vyplašených centrálních bank, nikoliv díky poptávce drobných investorů. "Centrální banky od doby použití dolaru proti Rusku pilně diverzifikují z amerických rezerv do zlata. To, že zlato postupně dosahuje nominálních maxim i přes stále vlažný zájem západních investorů, je jedním z důvodů, proč zlato zatím nepovažuji za drahé a vidím možnost jeho dalšího růstu," uvedl Karpiš.

Druhým důvodem pro tvrzení, že zlato má prostor pro další růst, jsou podle něj stále relativně vysoké úrokové sazby. Ty budou vzhledem k obratu v měnové politice centrálních bank v nejbližší době pravděpodobně klesat, a podpoří tak poptávku po zlatě, míní.

"Zlato letos od ledna vzrostlo o více než 22 procent na současné rekordní hodnoty okolo 2680 dolarů (asi 62.500 Kč) za troyskou unci. Do konce roku se může dotknout 2800 dolarů (zhruba 65.300 Kč) a do konce desetiletí očekávám, že se cena zvýší i dvojnásobně," doplnil analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba.

I ostatní experti se na fóru shodli na tom, že v této dekádě se může zlato posouvat na historická maxima. Jako důvody uvedli to, že nejsou pod kontrolou státní dluhy, které budou v budoucnu spíš narůstat. Dalším důvodem pro růst ceny zlata v budoucnosti je snižování sazeb a zvýšená inflace, deglobalizace, dekarbonizace a uvolněná měnová politika.