Čínský solární průmysl je ve své kategorii tím největším na světě. Domácí podíl je v každé fázi výroby solárních panelů obrovský a jen loni se podle statistik Mezinárodní energetické agentury IEA z Číny vyvezlo celkem 227 gigawattů solární panelů. To je mimochodem více, než jaké je momentální celkové solární kapacity USA, píše britský portál The Guardian.

Přitom konkrétně do Spojených států amerických téměř žádné solární panely z Číny v roce 2023 oficiálně nedorazily. Data totiž hovoří o tom, že přímo z Číny se loni dostalo do USA méně než 1 procento celkových dodávek solárních panelů.

Thajsko, Vietnam nebo Kambodža

Donald Trump se v rámci své celní politiky zaměřil na čínské producenty solárních panelů již během svého prvního funkčního období. V lednu 2018 na ně uvalila jeho administrativa třiceti- až padesátiprocentní cla. Nyní se očekává, že celní přirážka se v případě těchto podniků ještě zvýší. Většina čínských firem ale měla od té doby dostatek času na to, aby přišla s efektivní strategiemi, které důsledky Trumpovy celní politiky minimalizují.

Čínské společnosti se proto rozhodly rozšířit své dodavatelské řetězce po celém světě. Část odborníků v této souvislosti říká, že by jejich přístup mohl být inspirací i pro ostatní. „I řada amerických politiků vidí expanzi čínských firem do jihovýchodní Asie jako pokus o překonání celních bariér,“ uvedl pro The Guardian Cory Combs z výzkumné společnosti Trivium China.

Z amerických statistik mimo jiné vyplývá, že více než 80 procent dovezených solárních panelů do USA pochází ze čtyř zemí jihovýchodní Asie. Konkrétně Vietnamu, Thajska, Kambodže a Malajsie. Je tedy zřejmé, že většina čínských fotovoltaických firem se rozhodla přesměrovat své dodavatelské řetězce tak, aby se geograficky ničivým americkým clům vyhnula.